Jak to bylo letos na konci sezóny? Všichni víme. Závěr byl poznamenán sílícím virem z východu, ale sezóna se podařila odehrát. Resp. okres odehrál vše a v kraji se neodehráli poslední 2 kola, která byla zrušena.
Z toho pak vyplývala úprava soutěžního řádu pro následujici sezónu, kdy v některých soutěžích a skupinách máme o jednoho účastníka navíc (až 13) a budou tak sestupovat v případě nepříznivého vývoje až 3 družstva.
Velmi stručně, výsledky si v případě zájmu může každý dohledat ve STISu, naše “A” bylo 8-é v KP1, “B” pak 5-é v KP2. V okrese to vypadalo následovně: “C” na bedně a zisk poháru za 3-í místo v OP1. “D” naprosto zaslouženě rovněž pohár za 3-í místo v OP2. A “E” v první polovině tabulky 6-é.
Jak to bude s právě probíhající sezónou zatím nikdo neví. Po odehrání úvodních kol bylo vše pozastaveno a čekáme na další vývoj s bojem proti viru a na to jak se podaří (či nepodaří) uvolnit restrikce. Může se stát, že letošní zahájená sezóna bude významně zkrácena, či zrušena úplně.
Jako vzpomínku na dobu kdy to vypadalo všechno ještě normálně je v galerii uložena série fotek z naší zatím poslední společné akce, již tradiční “Dopinkné”.
Konala se jako obvykle po skončené sezóně na prahu léta, tentokrát to vyšlo na sobotu 20. června 2020. Bylo potřeba termín domluvit podle stavební firmy, která tou dobou pracovala na dokončení generální opravy krovu a krytiny střechy naší Sokolovny. Zmíněný víkend byl volný, práce byly přerušeny a nic nebránilo uspořádat hendikepový turnaj s následnou grilovačkou.
Sešli jsme se dopoledne v 9 hodin a zahájili přípravy (pivo, maso, dřevo apod.). Kdo chce vidět jak starosta umí sekat dřevo rychlostí nevídanou (neviditelnou), že ani sekerka není vidět, nechť nalistuje fotky z kraje fotogalerie.
Letos se turnaj opět výborně povedl, počasí jako bylo jako na objednávku, zahráli si s chutí všichni přítomní, až tedy na hendikepovaného Martina ( i když podle názvu turnaje by mu nemělo nic bránit také turnaj odehrát…). Pravidla byla lehce pozměněna po přípomínkách posledního turnaje 2019. Např. v jedné hře mohl být uplatněn jen jeden žolík, tedy soupeř nemohl kontrovat stejným nebo jiným žolíkem. To se myslím osvědčilo. A hlavně na turnaj nebyl přesně vymezený čas tzv.”do 16 hodiny…” což celému průběhu jen prospělo. V poledne byla občerstvovací pauza, pivo a grilované masíčko bylo potřeba pravidelně odebírat, a hrál tak jen kdo zrovna měl chuť a čas….Pauzu využil předseda také k uspořádání oddílové schůze, kde přítomné seznámil s výsledky a úspěchy družstev v uplynulé sezóně a oznámil sestavy mužstev pro příští sezónu, tím tak eliminoval nekonečné diskuze o složení soupisek. Což v dřívějších dobách nebylo zvykem a diskutovalo se vždy do pozdních večerních hodin (a druhý den znovu, protože večer už někteří nedokázali udržet potřebnou pozornost…)
A jak to celé dopadlo, mrkněte na výsledkovou listinu.
Jeden z ohájců loňského titulu “přeborník oddílu” Olda vyměnil pro letošek spoluhráče a tak měl obhajobu velmi ztíženou. Nakonec nejlepší formu v závěru sezóny měli Tonda s Pavlem M. a zaslouženě tak vyhráli celý turnaj. Hrálo se o “Zlatou raketu” v tekuté podobě (viz foto), ale malou odměnu si odnesl každý účastník turnaje.
Po skončení turnaje a vyhlášení výsledků již tradičně následovala volná zábava spojená s opékáním masa na grilů a ochutnávkou přinesených nápojů. Později ještě doplněnou hrou na kytaru a zpěvem (to když se dostavil sbor zpěvaček v pozdních odpoledních hodinách), vše zachyceno všímavým reportérem.
Fotky z “akce” zde:
Všem co se podíleli na zdárném průběhu akce patří naše veliké díky. Nemohu jmenovat všechny, určitě bych na někoho zapomněl, ale bylo jich hodně. Jen zajištění turnaje, cen pro vítěze, dřevo, gril, marinované maso, pečivo a pochutiny, pivo, koláče a jiné sladkosti, kytara, zpěv, závěrečný úklid atd. Bylo toho hodně co bylo potřeba zajistit a bylo fajn že se na tom podílelo tolik lidí z oddílu ale i nečlenů, přátel našich pingpongálistů.
Fotografie pořízené po půlnoci se nezveřejňují a jsou pouze na vyžádání….