oddíly: lední hokej, nohejbal, stolní tenis, volejbal, všestrannost

Hra s trávou 3. a 4. díl

Obrazek

Vitejte u třetího pokračování seriálu o hře s trávou. V předchozích dílech jsme se společně zamysleli nad některými důvody, které mohou vést k nalepení trávy na vaši pálku. V tomto díle se naopak budeme snažit zamyslet nad důvody, které by neměly být tím hlavním impulsem pro hru s trávou.

 

JSTE LÍNÍ ?

Jestliže vám jednoduše lenost brání v tom, abyste hráli stolní tenis lépe, pak byste měli, spíše než o trávě, přemýšlet o změně přístupu k životu, k sobě samému a tím i k tréninku a ke sportu vůbec. Spíše byste se měli snažit o zdokonalení své stávající techniky a zdokonalovat tak úroveň své hry. Pokud zůstanete líní a “neteční” a budete se snažit svou lenost kompenzovat změnou potahů, pravděpodobně se očekávané výsledky vůbec nedostaví, protože po několika trénincích zjistíte, že tráva sama nehraje
a že je opět třeba velkého tréninkového úsilí pro osvojení si nové techniky hry. Takže s ohledem na vaši lenost ani tuto techniku nedotáhnete tak daleko, abyste dosahovali lepších výsledků než předtím. Navíc během učení se nové technice utrpí i vaše stávající technika hry s normálními potahy. Lenost asi skutečně není důvodem pro změnu potahů, je to spíše výzva pro změnu přístupu k životu obecně a ke sportu zváště.

MÁTE NEDOSTATKY V TECHNICE ?

Toto je pravděpodobně jedno z nejcitlivějších a nejdiskutovanějších témat o hře s trávou. V současné době se zdá, že se všichni, kdo hrají s trávou, snaží zakrýt nějaké nedostatky v technice hry s normálními potahy, např. velmi často špatný bachand, špatný příjem podání atd… Takový hráč bývá ihned označován za neschopného naučit se hře s normálními potahy. Ano, určitě je možno souhlasit s myšlenkou, že hráč by měl udělat vše co je v jeho silách pro zlepšení hry, především pracovat na potlačování a odstraňování svých vlastních slabin.
Je pravda, že pokud má hráč z dřívějších let špatné dynamické streotypy (špatné návyky v technice úderů), obvykle díky špatnému vedení v začátcích, tak někdy ani sebedelší a sebetvrdší trénink nevede k úplnému odstranění těchto špatných návyků. Pak se snad dá uvažovat o změně potahů. Ale nejdříve byste měli udělat vše proto, abyste hráli dobře s normálními potahy, se kterými jste začínali. V těchto souvislostech je třeba upozornit na naprostou nutnost a nezbytnost kvalitního trenéra v začátcích, aby nedošlo k vytvoření a upevnění výše uvedených špatných návyků v technice. Navíc je také možné, že vaše nedostaky v technice se po změně potahů projeví ještě silněji než před tím.

NEUMÍTE “ČÍST” ROTACE MÍČKU ?

Jestli máte problémy se “čtením” rotací soupeřových míčků a myslíte si, že vám tráva pomůže, máte pravdu jen částečně. Některé typy “long pimples” skutečně umožňují “ignorovat” rotace míčku. Tím se ale problém neřeší, resp. řeší jen částečně. Dříve či později, při vaší hře, ať již chcete nebo ne, budete přinuceni hrát tou stranou pálky, kde máte nalepen normální potah a budete stejně muset číst spiny míčku. Soupeř samozřejmě ihned pozná, že právě zde je vaše slabina a bude se snažit hrát tak, aby vás přinutil právě k úderu normálním potahem.
Navíc, hra s trávou, která umožňuje ignorovat spiny míčku, nakonec ve svém důsledku povede k úplně opačnému efektu. Budte spoléhat na trávu a vaše schopnost odhadnout a přečíst rotaci míčku se bude dále zhoršovat a budete dělat čím dál tím více chyb při hře s normálním potahem. Budete z tohoto důvodu prohrávat. Proto je daleko vhodnější se v tomto případě spíše soustředit na zlepšování schopností číst a odhadovat rotace míčku než na změnu potahů.

DOUFÁTE VE SNADNÉ BODY A V BEZPRACNÁ VÍTĚZSTVÍ ?

Ti z vás, kteří prostřednictvím trávy hledají cestu k “bezpracným” bodům a snadným vítězstvím, budou dříve či později zklamáni. Na úrovni začátečníků budete skutečně asi získávat snadné body a snadná vítězství. Bude tomu tak jednoduše proto, že hráči na této úrovni neznají vlastnosti trávy a neumějí proti ní hrát. Vaše úspěšnost se bude zvyšovat a postoupíte do vyšších soutěží, mezi pokročilejší hráče. Na této úrovni to již tak jednoduché mít nebudete. Tito hráči již znají vlastnosti trávy a vědí, jak proti ní hrát. Ale ještě se vám stále může dostat několika “levných” bodů a vitězství. Budete zde těžit hlavně z rozdílných vlastností potahů na obou stranách pálky. To klade značné nároky na správný timing a techniku úderu od soupeře, navíc soupeř někdy nesleduje, jakou stranou pálky hrajete. Ale jestli-že postoupíte do ještě vyšších soutěží mezi zkušené hráče, na všechny snadno získané body rovnou zapomeňte. Tito hráči dokonale znají vlastnosti té které trávy, přesně vědí, jak na tento potah mají hrát. Pozorně sledují, jakou stranou pálky (jakým potahem) jste úder zahráli a rychle nato reagují.
Navíc jejich technika a taktika je na takové úrovni, že jim tohle vše umožňuje. Skutečnost, že tráva hru zpomaluje se může obrátit proti vám, protože soupeř bude mít dost času na svůj úder, a jestli-že ovládá techniku lépe než vy, budete mít problém. Ale to vše stále ještě neznamená, že s trávou nelze na tété úrovni vyhrávat, je však nutno počítat s tím, že “levné body” a snadná vítězství nejsou na této úrovni jaksi k “mání” tak, jak tomu bylo na nižžších úrovních. A na úrovni profesionálů? Na snadné body zde zapomeňte úplně. Viděli jste někdy utkání profesionálů, kde by jeden zvítězil jaksi snadno a mmimochodem? Nikdy. A to bez ohledu na použité potahy. Profesionálové hrající s “long pimples” jsou ve světě stolního tenisu nazýváni “ENERGIZER BUNNIES”. Neustále poskakují vpřed, vzad do stran ve snaze uhrát bod. Levný bod? Zapomeňte.

 

A ZÁVĚR?

Tento a předchozí dva díly seriálu byly především pro ty, kteří přemýšlejí o hře s trávou, tzv. long pimples. Důvody “PRO” a “PROTI” by mohly usnadnit vaše rozhodování. Ať už je rozhodnutí takové či onaké, pokud vám předchozí díly seriálu pomohly, pak splnily svůj účel. Další díly již budou i pro hráče, kteří už s trávou hrají a hledají cesty jak se zlepšovat.Předpokládám, že pokud jste seriál dočetli až sem, pravděpodobně jste zjistili, že vyzkoušet hru s trávou není úplně špatná myšlenka. Možná nastal čas říci si něco o různých stylech hry s trávou a o tom, který styl bude vhodný pro vás osobně.
Třebaže tráva umožňuje velké množství heních variant a způsobů hry, dá se říci, že existují čtyři základní styly hry s trávou, které lze v dnešním stolním tenisu najít. Tyto čtyři základní herní styly tedy jsou:

Klasická defenziva 

kde tráva napomáhá a umožňuje vracet míče se spodní rotací (čop) s velkou jistotou na soupeřovu stranu stolu

Moderní defenziva

založená na silném a agresivním čopu, kde tráva umožňuje měnit intenzitu spodní rotace a vynutit si tak opatrné míče od soupeře, které mohou být využity k protiútoku

Náraz/blok

tento styl je založen na bloku a nárazu, a hlavní zbraní je zde hra u stolu a neustálá změna rytmu a tempa hry, soupeř těžko dodržuje timing při úderu, z čehož plynou jeho vlastní chyby

Útočný styl

zde je tráva využívána jako nebezpečná útočná zbraň s velkou účiností. Při každé vhodné příležitosti je snaha o útok a o dosažení “aktivního” bodu

Nyní se podíváme na každý z uvedených herních stylů trochu podrobněji a to především z následujících hledisek:

  • charakteristika herního stylu
  • uvedený herní styl v provedení s long pimples
  • požadavky na hráče
  • herní úrovně


Dnes se podíváme na první herní styl – klasickou defenzívu.

KLASICKÁ DEFENZÍVA

CHARAKTERISTIKA STYLU

Hlavní myšlenkou klasického obranáře je hrát míče se spodní rotací na soupeřovu stranu stolu stále a znova a opět, a to tak dlouho, dokud soupeř neudělá chybu. Kla-
sický obránce se vy-
hýbá jakémukoliv riskování a snaží se udělat co nejméně vlastních chyb. Těží z chyb soupeře.

KLASICKÁ DEFENZIVA S TRÁVOU

KLasický obranář používá trávu jako nástroj jistoty. Topspiny i rychlé míče mohou být vráceny čopem s různou mírou rotace, což nutí soupeře k chybám.
Pokud jde o útok, s trávou skoro nikdy neútočí, pokud vůbec, tak s tou stranou pálky, kde mají normální potah. Klasický obranář hraje ve vzdálenosti asi 2m za stolem, jednak proto, že má více času na úder a také proto, že dále za stolem se snižuje rychlost a rotace míčů zahraných soupeřem.

POŽADAVKY NA HRÁČE

Herní styl klasické obrany vyžaduje pře-
devším sebekontrolu, sebeovládání a vytr-
valost. Hráči vyznávají-
cí tento herní styl jen velmi neradi riskují. Na vyšších úrovních tento herní styl také vyžaduje vynikající fyzikou kondici, protože čím vyšší herní úroveň soupeře, tím větší prostor za stolem musí obránce pokrýt. Dobrou zbraní klasického obranáře je také umění rychle a účině otáčet pálku v ruce. Ale klasický obránce musí především umět s jistotou vrátit jakýkoliv míč od soupeře zpět na jeho polovinu stolu.

HERNÍ ÚROVNĚ

Klasičtí obránci se nejčastěji vyskytují mezi začátečníky a středně pokročilými hráči. Jakmile jsou soupeři na takové technické úrovni, že zvládají silné topspiny a drajvy opakovaně za sebou, stává se tento styl velice namáhavý a čím dál tím více neúspěšný. Nejlepší klasičtí obranáři jsou schopni úspěšně hrát ještě v kategorii pokročilých, ale musí být ve vynikající psychické a fyzické kondici a musí mít myšlení mazaného lišáka. Na profesionální úrovni se většinou s klasickým obranářem nesetkáme, ale někdy je možno vidět tento styl hry v kategorii žen profesionálek, v souvislosti s celkově menší silou a rotací v úderech.



OTÁČENÍ PÁLKY V RUCE (twiddling)

Velkou zbraní současných obranářů je již zmíněné otáčení pálky v ruce v průběhu hry. Samozřejmě, čím rozdílnější potahy na obou stranách vaší pálky máte, tím účinnější je tato technika. Hráči, kteří ovládají otáčení pálky dokonce používají přelepování potahů na útočné straně pálky (vetšinou forhend) stejně tak, jako klasičtí útočníci. Soupeř mnohdy ani nepostřehne, že hrajete opačnou stranou, nebo to postřehne, ale nestačí zareagovat a použije nevhodnou techniku úderu, což vede k chybám.
Účinné otáčení pálky v ruce během hry ale není vůbec jednoduché a vyžaduje poměrně dlouhý a vytvalý trénink.

Především je nutno:

  • umět otáčet pálku bez zrakové kontroly
  • v každém okamžiku vědět, jaký potah kde mám (abych nezmátl sebe víc než soupeře)
  • dopředu číst hru soupeře a odhadovat, jak a kam bude hrát

Tento článek byl převzat ze stránek www.rekaberounka.cz (autorem je Ivan Hynek)

pošli tento text dál


přidat komentář