Opět něco málo z historie Sokola v Mníšku. Vzpomene si jetě někdo ze současných členů Sokola v Mníšku jak vypadala opona ve velkém sále naší sokolovny?
Na webu sokolské památky (netušil jsem že takový web existuje), který spravuje ČOS (Česká obec sokolská), jsem našel fotku opony z naší sokolovny. Nyní je však v držení spolku Rorejs.
A jak opona vypadá? Čtěte dále.
Autor: neznámý
Rozměr: 500 x 330 cm
Datace : asi v letech 1940-1945
Nalezena před lety ve skladišti v Kytíně.
Opona s nápisem Kde domov můj…, umístěném na stuze v dolním okraji.
V prvním plánu vlevo kaplička s obrazem sv. Václava (2013 první zjištěné vyobrazení světce na oponách) s nápisem Svatý Václave, nedej zahynouti nám…. Modlící se krojovaná matka s dětmi.
Vpravo rozsévač, za ním oráč s párem volů. Pohled s návrší (Skalka?) na ideální českou krajinu. Řeka (Berounka), hrady Žebrák a Točník, monumentalizovaný Karlštejn, panorama Prahy, v pozadí Říp.
Opona je reprodukcí obrazu Josefa Soukupa Má vlast, viz Obrázky
Předlohou neznámému autorovi byl obraz Josefa Soukupa z roku 1940
Další informace k oponě:
Opona o rozměrech 500 x 400 cm s motivem Kde domov můj sloužila pro divadelní ochotníky v Mníšku pod Brdy. Umístěna byla při jevišti v sále zdejší sokolovny. Oponu namaloval neznámý malíř pravděpodobně mezi lety 1940 –1945. Jedná se o reprodukci obrazu Josefa Soukupa z roku 1940. Vzhledem k odlišnému formátu autor opony převyprávěl pouze horní podstatnou část obrazu. Námět patří do řady českých vlasteneckých témat, která po celé 19. a první polovinu 20. století inspirovaly české umělce k dílům, které byly šířeny masovou polygrafickou barvotiskovou reprodukcí. Jedná se vlastně o z části doslovně ilustrovaný text národní hymny. Vpravo a uprostřed vody hučí, vpravo jsou i bory, vlevo skví se jara květ a navíc jsou do kompozice vkolážovány přírodní, stavební, duchovní a další symboly české země: Říp na obzoru, Pražský hrad s Malou Stranou, Karlštejn, Trosky a krojovaná skupinka klečící před kapličkou zasvěcenou sv. Václavovi. Dosud oponu opatrovali členové spolku Rorejs z Mníšku pod Brdy, uložena je v depozitáři spolku.
Zdroj informací, literatura http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=772
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, Nipos 2017. Komentář Václav Zoubek, s.149.
A ještě jeden popis opony od Akad. malíře Václava Zoubeka, z srpena 2016 – příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II:
Pro divadelní ochotníky v Mníšku pod Brdy namaloval neznámý malíř, pravděpodobně mezi lety 1940-1945, oponu o rozměrech 500 x 400 cm. Reprodukoval na ní obraz Josefa Soukupa z roku 1940. Opona má ve srovnání s obrazem podlouhlejší formát, proto malíř převyprávěl jen jeho horní podstatnou část. Pásku s textem národní hymny nahradil nápisem dost brutálním groteskem. Kde domov můj … na úzké stuze. Oproti Soukupově v podstatě světelné impresionistické malbě je jeho projev naléhavější a expresivnější, protože byl zvyklý pracovat s černou konturou a celkově kolorit posunul k temnějším a chladným tónům.
Námět obrazu patří do řady českých vlasteneckých témat, které po celé devatenácté a první polovinu dvacátého století inspirovaly naše výtvarné umělce k dílům, které byly šířeny masovou polygrafickou barvotiskovou produkcí. Na motivy národní hymny namaloval skvělou kompozici Adolf Liebscher, pod heslem Kde domov můj byl šířen barvotisk podle Věnceslava Černého. Roku 1934 připomněla emisí známek sté výročí jejího vzniku Česká pošta s užitím Mánesovy kresby. Pozdní variací na toto téma je i Soukupova předloha k barvotisku šířeného za okupace.
Obraz, někdy nazývaný stejně jako Smetanova symfonická báseň Má vlast, je zčásti doslovná ilustrace textu hymny. Vpravo a uprostřed vody hučí, vpravo jsou i bory, vlevo skví se jara květ a navíc jsou do kompozice dále vkolážovány přírodní, stavební, duchovní a další symboly české země: Říp na obzoru, Pražský hrad s Malou Stranou, Karlštejn, Trosky a krojovaná skupinka klečící před kapličkou zasvěcenou národnímu světci sv. Václavovi.
Co se týče dnes již neexistujícího divadelního spolku, původním názvem: ” Dramatický odbor Sokola” dohledal jsem pár zajímavých informací na webu amaterskédivadlo.cz
Současný stav: neexistuje
Založení / první zpráva: 191x
Ukončení činnosti / poslední zpráva: 194x
Působení: 191x, 192x, 193x, 194x
Na začátku 20. stol. vznikl Dramatický odbor Sokola.
Po 1918 bohatá aktivita, ve městě se hrálo se každých 14 dní, činohra a opereta (hrály i jiné spolky).
V sále hostince p. Švarce uvedl Dram. odbor Sokola v Mníšku např. hry:
Milostpánova komorná, Furiant.
Hráli: J. Hrubý, B. Böhmová, R. Radová, Z. Sýkorová, K. Liška, J. Klouda, V. Moravec, A. Trnková, M. Lišková, A. Hrách, M. Koháková, A. Klíček, M. Slíbalová, J. Zámečník.
Výtěžky ve prospěch vdov a sirotků po padlých vojácích.
1932 v rámci Čestného večera spisovatele Felixe Háje (pseudonym Marie Wagnerové – Černé) uvedena v sokolovně hra Kája Mařík v pohádce.
Hráli: br. Hlavsa, R. Martínková, V. Soběslavský, F. Šťastná, F. Blahol, F. Řechtáček, F. Šťastný, F. Řechtáčková, j. Ochtábec, F. Šoch, F. Želina, O. Jirotka, R. Kácovská, J. Drábek, F. Dolejš, J. Jarotka, J. Kalousek, J. Suchomel, J. Kotnář, V. Kalousek, V. Havránek, J. Razma (?), R. Suchomel, T. Jarochová (?).
1933 – Jar. Průcha: Matka vlast, režie Jan Zahradníček, účinkoval hudební kroužek souboru.
– Bronislav Nušič: Paní ministrová, režie Fr. Želina.
1935 – J. O. Hradčanský: Já jsem majstr seminárský, režie Fr. Šoch.
1936 – O. Scheinpflugová: Zabitý, režie Fr. Želina.
s.a. – J. Štolba: Staří blázni.
V době 2. svět. války, kdy byl Sokol zakázán, pokračovali jeho bývalí členové jako Divadelní ochotníci (viz).
Hrálo se v bývalé sokolovně a v přírodě.
V roce 1944 na rubu opony byly vylepeny dva následující plakáty – viz níže, “Dům mládeže” je protektorátní označení budovy mníšecké sokolovny.
